Představení začíná

Po pěti minutách povinné "veřejné rozcvičky" zahrají muzikanti fanfáru.
Zazní siréna/klavír.

Jednotliví hráči se představí:
1. tým: kapitán týmu, hráči (vždy celkem 2 ženy a dva muži).
2. tým: kapitán týmu, hráči (vždy celkem 2 ženy a dva muži).

Každý z týmů postupně zazpívá svou hymnu - motivační pokřik. Zazní siréna/klavír.

Týmy se odeberou na své lavičky/do svých rohů/stran jeviště. Hlavní rozhodčí tahá první kartičku z košíku s tématy a čte

• Druh improvizace:

1. smíšená (oba týmy hrají společné) nebo
2. porovnávací (každý tým hraje zvlášť; kdo dřív, zjistí se po vyhození dvoubarevného puku)

• Téma, na které se bude improvizovat.
• Počet hráčů (jeden až čtyři za tým, omezený nebo neomezený).
• Kategorie (volná, s předmětem, zpívaná...).
• Doba trvání (od 45 sekund do 20 minut).

Po 20 vteřinách (někdy i méně - záleží na hlavním rozhodčím) určených k asociacím, zazní hvizd píšťalky rozhodčího a improvizace může začít.
Hráči vstupují po jednom na scénu, navzájem se pozorují, představivost se rozvíjí (četné pravidlo: prvních 20 vteřin se ještě nemluví, ale vnímá situace).
Všechny improvizační techniky jsou povoleny, jedna divadelní akce následuje druhou.
Gesty hlavního rozhodčího a zvukem píšťalky kazoo jsou v průběhu improvizací oznamovány chyby. Improvizace je oživena novými herci, kteří vstupuji do hry.

Rozhodčího píšťalka oznamuje, že čas vypršel.
Improvizace končí, až když konferenciér přečte výčet impro chyb, které byly během hry odpískány, a když jsou zodpovězeny eventuální otázky kapitánů jednotlivých týmů, vyzývá rozhodčí publikum k volbě.
Diváci zvedají své dvoubarevné kartičky nad hlavu (barva týmu, který se jim v této improvizaci líbil více, lícem k rozhodčímu). Asistenti hlavního rozhodčího je spočítají a tým s převládajícími hlasy získává bod. Připisuje se na velkou, viditelně umístěnou tabuli.

• Ceremoniál

Zahájení a přivítání publika.
Příchod muzikantů.
Společná rozcvička obou týmů (5 minut).
Odchod herců do šaten.
Příchod rozhodčích. Příchod herců.
Zpěv vlastní hymny-pokřiku.
Samotný zápas o třech třetinách po 30 minutách nebo 2 x 45 minut.
Slavnostní ukončení s předáním hvězdiček (pralinek, vlaječek...) za nejpřínosnější výkon a nejlepší improvizaci večera (obvykle vybírá a předává vybraná osobnost z publika), závěrečná řeč kapitánů obou družstev.

• Protokol

Hrajícím hostům je obvykle přidělena levá strana scény (z pohledu publika). Během rozcvičování používají hosté přední půlku scény a domácí půlku zadní. Při představování jsou první představeni domácí, kteři se postaví dozadu k mantinelu. Poté přicházejí hosté a předstoupí před domácí. Jakmile jsou i oni představeni publiku, zazpívají svou hymnu-pokřik. Pak se vymění s domácími a nechají je zazpívat jejich hymnu-pokřik.
Siréna/fanfára oznamuje začátek a konec každé Třetiny/poloviny. Začátek a konec každé improvizace oznamuje zvuk píšťalky rozhodčího. Není-li k dispozici světelná tabule, na které se odpočítává čas hry, musí jej konferenciér pravidelně oznamovat. Např.: "Třetí bod získávají v 17. minutě druhé třetiny červení."

• Publikum

Také publikum hraje v improvizačním turnaji důležitou roli. Proto je třeba předat hned u vchodu každému dvoubarevnou hlasovací kartičku, pantofli a ofocená pravidla se znaky, jež rozhodčí používá. Čím informovanější a připravenější publikum, tím příjemnější a uvolněnější atmosféra v hledišti i na jevišti.

• Princip pantofle

Pantofle slouží k vyjádření nespokojenosti s výrokem rozhodčího nebo jeho pomocníků, v krajním případě s improvizací či ještě hůře se samotnými hráči. Pantofle se hází do kluziště, nikdy ne na herce!

• Princip dvoubarevné kartičky

Kartičkou se hlasuje. Na konci každé Improvizace (jde-Ii o porovnávací, pak na konci improvizace poslední), po oznámení a vysvětlení chyb je diváci na vyzvání rozhodčího zvednou. Barva týmu, kterému chtějí dát hlas, je pochopitelně obrácena směrem k rozhodčím.